Pravěcí zemědělci

Dobře zachovaná, 56 cm dlouhá lebka medvěda jeskynního (Ursus spelaeus) je jedním z nejstarších přírůstků Jihomoravského muzea ve Znojmě. Je paleolitického stáří a údajně byla objevena v Podmolí.

Globulární nádoba LnK, fáze Ia s vhloubenou a plastickou výzdobou pochází z lokality Znojmo-Louka, "Farská zahrada". Hlavní motiv vhloubené výzdoby představují tři jednoduché pravotočivé spirály, které tvoří dvojlinková páska. Spirály jsou od sebe odděleny třemi výčnělky umístěnými na maximální výduti. Nad každým výčnělkem se nachází svislá linie sahající téměř k okraji.

Zajímavostí je i úprava povrchu, ten nese stopy původního tuhování. Ve spirálách byly zachyceny zbytky smolné výplně.

Publikováno:

Kovárník, J. 2005: Osídlování nížin ve starším stupni kultury s lineární keramikou na jižní Moravě, SPFFBU M8-9, 31-52.

Unikátní antropomorfní nádoba kultury s lineární keramikou byla zachycena roku 1995 v objektu č. 508 během rozsáhlého výzkumu brněnské Masarykovy univerzity (dříve UJEP) na světoznámé lokalitě v Těšeticích-Kyjovicích. Nádobka představuje součást menšího keramického depotu skládajícího se ze tří nádob.

Nádoba představuje ženskou postavu. Je téměř kompletní, poškozená jsou pouze chodidla a odlomené jsou plastické prvky znázorňující uši (jedno z části, po druhém zůstal pouze negativ), negativ po odlomené aplikaci (snad ruce?) se nachází na spodku nádoby. Zaoblený okraj přechází v nízké nepatrně prohnuté hrdlo, zepředu je výrazně klenuté břicho, spodní část přechází v rovné dno opatřené dvěma mírně rozevřenými chodidly. Nádobka je po celém těle bohatě zdobená vhloubenými ornamenty v podobě soustavy rýh doplněných tzv. notami.

Publikováno:

Čižmář, Z. (ed.) 2008: Život a smrt v mladší době kamenné, Brno.

Kazdová, E. 1999: Depot lineární keramiky s antropomorfní nádobou z Těšetic-Kyjovic, okr. Znojmo, In: Kuzma, I. (ed.): Otázky neolitu a eneolitu našich krajín – 1998, Nitra, 125-132.

Podborský, V. a kol. 2005: Pravěk mikroregionu potoka Těšetičky/Únanovky. K problematice pravěkých sociálních struktur, Brno.

Tato výrazně zdobená nádoba byla objevena během rozsáhlých výzkumů v poloze „Pšeničné“, v místech satelitní výstavby v Mašovicích. Tento předmět představuje styk dvou kultur, neboť dle vedoucího výzkumu Z. Čižmáře jde o import do prostředí kultury s moravskou malovanou keramikou (fáze Ia).

Hruškovitá nádoba je zdobená jak vhloubenou, tak plastickou výzdobou. Pod okrajem se nachází tři obvodové pásy tvořené pětinásobným vpichem. Ty jsou od sebe odděleny ovály tvořenými dvojvpichem. Mezi původně hrotitými výčnělky (dnes zlomené) na maximální výduti je motiv meandru tvořený pětinásobnými vpichy. Pod meandrem se nachází čtveřice oválů vyvedených dvojvpichem.

Publikováno:

Čižmář, Z. (ed.) 2008: Život a smrt v mladší době kamenné, Brno, 75.

Tato krásně malovaná nádoba byla nalezena roku 1964 v objektu č. 3 (hliník nacházející se za vnější palisádou).

Nádoba má zaoblený okraj a mírně rozevřené hrdlo, na výše položené výduti se nachází čtyři svislé výčnělky. Povrch nádoby je zdoben polychromní barvou. Hrdlo, od těla oddělené vodorovnými pásy, je zdobeno šachovnicovitě kladenými obdélníky. Tělo je zdobeno střídajícími se motivy v podobě svislých červených pruhů se žlutou vlnovkou uprostřed a svislými žlutými plochami s vyškrábanými klikatkami. Čtyři výše zmíněné výčnělky jsou zvýrazněné červenou obdélnou plochou. Plocha se směrem ke dnu nádoby rozbíhá do dvou cípů, mezi které je vklíněný vrchol žlutého trojúhelníku.

Publikováno: 

Čižmář, Z. (ed.) 2008: Život a smrt v mladší době kamenné, Brno.

Kazdová, E. 1984: Těšetice-Kyjovice 1. Starší stupeň kultury s moravskou malovanou keramikou, Brno.

Podborský, V. 1970: Současný stav výzkumu kultury s moravskou malovanou keramikou, SlA XVII, 235-310.

Tento hezky zdobený tenkostěnný pohárek byl objeven během rozsáhlého výzkumu brněnské Masarykovy univerzity (dříve UJEP) na světoznámé lokalitě v Těšeticích-Kyjovicích.

Nádobka má oblý okraj, mírně prohnuté hrdlo a baňatou až kulovitou výduť. Hrdlo je zdobené střídavě červenými svislými pásy a svislou žlutou klikatkou. Od plecí je hrdlo oddělené červeným vodorovným pásem. Celá výduť je pomalovaná svislými červenými pruhy doplněnými o žlutou vlnovku. Výzdoba je doplněná o širší žluté pruhy, do nichž je vyškrábaná klikatka. Na maximální výduti se vedle malby nachází také drobné plastické výčnělky.

Publikováno:

Čižmář, Z. (ed.) 2008: Život a smrt v mladší době kamenné, Brno.

Podborský, V. a kol. 2005: Pravěk mikroregionu potoka Těšetičky/Únanovky. K problematice pravěkých sociálních struktur, Brno.

Téměř celá antropomorfní plastika s doplněnou hlavou objevená během výzkumu rondelu.

Horizontálně zahrocené pahýly paží přechází v relativně štíhlý trup, na jehož hrudi jsou nalepená drobná ňadra. Na zádech jsou dvě šikmá plastická žebra. Trup přechází ve výrazné hýždě a ty pak v oddělené nohy s malými chodidly s naznačenými kotníky.

Publikováno: 

Čižmář, Z. (ed.) 2008: Život a smrt v mladší době kamenné, Brno.

Podborský, V. 1985: Těšetice-Kyjovice 2. Figurální plastika lidu s moravskou malovanou keramikou, Brno.

Unikátní dutá plastika objevená v roce 2007 Z. Čižmářem během výzkumu na parcele pro výstavbu rodinného domu na lokalitě Mašovice-Pšeničné.

Samostatně modelované nohy jsou přes klín a hýždě spojené středovou přepážkou. Lichoběžníkovité chodidlo s realisticky ztvárněnými prsty je ze spodní strany odlehčeno oválnou prohlubní. Vertikálně protažený klín je ze stran a uprostřed vymezen tenkou linií, která v prostoru pasu přechází v širší žlábek. Původně byl povrch pokryt žlutou barvou, červeně byly zdůrazněny pouze detaily, např. rýhy mezi prsty.

Publikováno:

Čižmář, Z. (ed.) 2008: Život a smrt v mladší době kamenné, Brno.

Dolní polovina z větší části duté ženské plastiky objevená v roce 1961 J. Stehlíkem během budování vodovodu pro místní JZD v poloze „Čtvrtky“.

Široké boky přechází v torza úzkých nohou, na nichž jsou výčnělky naznačená kolena. Boky a hýždě jsou duté, z vnější strany malované motivem z béžové a tmavě hnědé barvy, rozkrok a pas byl malovaný červeně.

Publikováno:

Čižmář, Z. (ed.) 2008: Život a smrt v mladší době kamenné, Brno.

Podborský, V. 1999: Křepice, okr. Znojmo, in: V. Podborský a kol.: Pravěká sociokultovní architektura na Moravě, 57-63.

Vildomec, V. 1965: Neolitické osídlení v Křepicích, AR XVII, 176-177, obr. 80.

Torzo antropomorfní plastiky bylo objeveno 21. 8. 2008 na známé lokalitě v Mašovicích týmem archeologa Zdeňka Čižmáře. Hlava s vpichy s protknutýma ušima je posazena na vyšší štíhlý krk, který nasedá na úzká ramena, z nichž jsou vytaženy stylizované ruce. Ty jsou ohnuté v protknutých loktech. Na úzkém trupu jsou nalepena dvě drobná ňadra (jedno domodelováno s chybějící částí trupu). Téměř celou plastiku pokrývá bílá barva.

Publikováno: - - - -

Jedná se o zoomorfní plastiku blíže neurčeného zvířete (snad lovné zvíře?) na krátkých nožkách. Soška má naznačené pohlaví a poškozený ocas.

Publikováno: 

Čižmář, Z. (ed.) 2008: Život a smrt v mladší době kamenné, Brno.

Podborský, V. 1985: Těšetice-Kyjovice 2. Figurální plastika lidu s moravskou malovanou keramikou, Brno.

Drobná lichoběžníkovitá sekera se souměrným oboustranným ostřím s téměř zahroceným týlem.

Tato hezká dvouuchá amfora tvoří součást velkého celku nádob, které byly objeveny v roce 1935 v české kolonii Hoja Dvůr v Božicích. 

Větší dvouuchá amfora se zaobleným okrajem a kónicky se zužujícím hrdlem, které je výrazně odsazené od široce klenutého těla. Na rozhraní hrdla plecí jsou nasazena dvě antropomorfní ouška v podobě lidského chodidla.

Publikováno: 

Kovárník, J. 2002: Keramické votum z Božic, brázděný vpich a jiná zjištění aneb Ján Lichardus má pravdu, SPFFBU M 7, 33–54, Tab. IV–VII.

Kovárník, J. 2008b: Společenskovědné Pracoviště archeologie a archeologické památkové péče, in: Atweri, J. (red.): Jihomoravské muzeum ve Znojmě. Muzeum – brána k poznání. Sborník ke 130 výročí založení, Znojmo, 30–44.

Podborský, V. – Vildomec, V. 1972: Pravěk Znojemska, Brno.

Vrbka, A. 1936: Bericht, Museal-Jahreshauptbericht 1935, Südmährerland, Znaimer Wochenblatt 17, č. 12 (26. 3. 1936).

Tento pěkný kus broušené vrtané industrie ze starší fáze pozdní doby kamenné (eneolitu) pochází z dnes již neznámé lokality na Znojemsku.

Publikováno:

Podborský, V. a kol. 1993: Pravěké dějiny Moravy, Brno.

Velká dutá plastika hlavy kozla s rytou výzdobou v podobě dvou linií směřujících přes čelo směrem k bradce na spodní čelisti. Další linie směřují po bocích pravé čelisti směrem k čumáku. Prostor mezi liniemi je vyplněn šikmými vpichy. Celý motiv připomíná ohlávku.

Otázka kulturního zařazení je značně diskutabilní, někteří badatelé ji řadí do náplně MMK, jiní pak do kultury s kanelovanou keramikou, případně až do jevišovické kultury.

Publikováno:

Pavelčík, J. 1993: Lid s kanelovanou keramikou, in: Podborský, V. a kol.: Pravěké dějiny Moravy, Brno, 179-190.

Podborský, V. 1985: Těšetice-Kyjovice 2. Figurální plastika lidu s moravskou malovanou keramikou, Brno.

Podborský – Vildomec 1972. Pravěk Znojemska, Brno.

Skutil, J. 1946: Moravské prehistorické výkopy a nálezy oddělení moravského pravěku zemského musea 1937-1945, ČMMB XXXIII/1, 45-134.

Popisovaný předmět představuje jeden ze dvou kusů měděných seker nalezených náhodným nálezcem roku 2013.

Široká plochá sekera téměř pravidelného obdélného tvaru s mírně oblým zeslabeným týlem. Ostří sekery je mírně vějířovitě rozšířené, obloukovité, asymetrické. Boky jsou rovné, mají zaoblené hrany. Inv. č. A 31610/1.

Publikováno:

Nejedlá, A. – Stuchlík, S. 2013: Měděné sekery z Tvořihráze, Pravěk NŘ 21, 59-70.

Pravděpodobně bronzová dýka trojúhelníkovitého tvaru s obloukovitým týlem. V týlu se nachází tři otvory pro nýty, kterými byla uchycená dřevěná, popř. parohová rukojeť. Na obou stranách dýky je hloubená výzdoba v podobě dvou svazků 4 rýh. Svazky se směrem k hrotu zužují a vytváří motiv jednoduchého V.

Publikováno:

- - - - - -

Jeden kus pocházející z depotu 70 kusů hřiven objevených během přestavby pivovaru roku 1894. Z tohoto souboru se dnes ve sbírkách JMM nachází pouze 44 kusů.

Předmět polokruhového průřezu připomínající neuzavřený kruh je vyrobený z masivní měděné tyčinky, jejíž konce jsou roztepány a svinuty v očko.

Publikováno:

Palliardi, J. 1894: Hromadný nález bronzů na hradě znojemském, ČVMSO XI, 104-105. 

Podborský, V. – Vildomec, V. 1972: Pravěk Znojemska, Brno.

Sotolářová, A. 2013: Analýza depotu hřiven z lokality Znojmo – hrad, Brno, nepubl. bak práce, uloženo Přírodovědecká fakulta MU v Brně.

Jedná se o dvojici vlasových ozdob se zpětnou kličkou, které byly vyzvednuty z hrobu H802 během záchranného archeologického výzkumu prováděného Jihomoravským muzeem ve Znojmě v obci Dyji (dříve Milfron) v roce 2014.

Na výrobu obou vlasových ozdob byl použit neobvyklý materiál a technologie. Jako základ šperku slouží měděná tyčinka, která je po celém povrchu potažená tenkou fólií ze slitiny zlata a stříbra, tzv. elektronu. Potažení bylo provedeno technikou plátování za studena.

Publikováno:

Rožnovský, D. 2015: Dva hroby únětické kultury s kamennou konstrukcí z katastru obce Dyje (okr. Znojmo), Pravěk NŘ 23, 77-97.

Bronzový meč s hlubokou číškovitou hlavicí, listovitě rozšířenou čepelí s ulomeným hrotem. Mírně střechovitě profilovaná čepel je nasazena asi do 2/3 dříku rukojeti. Má 5,5 cm dlouhé, zúžené a jemně vroubkované „ricasso". Rukojeť má typickou, velmi jemně rýsovanou výzdobu tří řad nekonečné spirály, horizontálních linií, linií teček, obloučků a ornamentu rybí kosti; vnitřek číškovité hlavice je zdoben skupinou koncentrických kruhů, knoflík nese výzdobu pěti obloučků. Výzdoba se nachází i na čepeli. Ricasso je zdobené soustavou obloučků a teček, spodní část čepele je zdobená dvěma skupinami jemně rýsovaných čar.

Publikováno:

Podborský, V. – Vildomec, V. 1972: Pravěk Znojemska, Brno.

Vildomec, V. – Mišustov, P. – Podborský, V. 1968: Meč s číškovitou rukojetí ze Strachotic, okr. Znojmo, SPFFBU E 13, 199-203.

Tato zoomorfní nádoba je součástí skupiny milodarů nacházejících se v dětském hrobě na známém pohřebišti v Oblekovicích. Hrob s touto nádobkou byl objeven během sondážního výzkumu v roce 1958.

Nádoba má vejčité tělo, připomínající trup zvířete. V horní části (na „hřbetě“) se nachází rozevřené hrdlo ukončené zaobleným okrajem. Nádoba je na jedné straně zakončena krčkem, který mohl nést zvířecí hlavičku, druhá strana je ukončena kuželovitým hrotem („ocáskem“), kterým prochází otvor. Nádobka stojí na lidských nožkách. Pod hrdlem a kolem výčnělků se setkáváme s vhloubenou výzdobou v podobě svazků okružních rýh.

Publikováno:

Peškař, I. 1961: Zoomorfní nádobky s výlevkou z období popelnicových polí na Moravě, Pravěk východní Moravy II, 30-52.

Podborský, V. – Vildomec, V. 1972: Pravěk Znojemska, Brno.

Říhovský, J. 1958: Žárové pohřebiště z mladší a pozdní doby bronzové v Oblekovicích na Znojemsku, PV 1958, 34, tab. 11A.

Říhovský, J. 1968: Das Urnengräberfeld in Oblekovice, FAP 12, Praha.

Tato zoomorfní nádoba je součástí skupiny milodarů nacházejících se v dětském hrobě na známém pohřebišti v Oblekovicích. Hrob s touto nádobkou byl objeven během sondážního výzkumu v roce 1958.

Nádoba má vejčité tělo, připomínající trup zvířete. V horní části (na „hřbetě“) se nachází rozevřené hrdlo ukončené zaobleným okrajem. Nádoba je na jedné straně zakončena krčkem, který mohl nést zvířecí hlavičku, druhá strana je ukončena kuželovitým hrotem („ocáskem“), kterým prochází otvor. Nádobka stojí na kuželovitých, původně snad na lidských nožkách. Pod hrdlem a kolem výčnělků se setkáváme s vhloubenou výzdobou v podobě svazků okružních rýh.

Publikováno:

Peškař, I. 1961: Zoomorfní nádobky s výlevkou z období popelnicových polí na Moravě, Pravěk východní Moravy II, 30-52.

Podborský, V. – Vildomec, V. 1972: Pravěk Znojemska, Brno.

Říhovský, J. 1958: Žárové pohřebiště z mladší a pozdní doby bronzové v Oblekovicích na Znojemsku, PV 1958, 34, tab. 11A.

Říhovský, J. 1968: Das Urnengräberfeld in Oblekovice, FAP 12, Praha.

Jeden ze dvou kusů nánožníků z dutých hladkých polokoulí, které byly objeveny na dnes neznámém místě na katastru obce Hrabětice, v literatuře se udává pouze rámcová poloha „u obce“. Popisovaný nánožník se skládá z šesti dutých polokoulí rozdělených po třech do dvou polovin spojených zámečky původně se závlačkou.

Představovaný předmět představuje typický ženský šperk nošený na kotnících. Vzhledem k váze a rozměrům byl pravděpodobně tento typ ozdob nošen pouze při slavnostních příležitostech, a tak jako v případě nálezu z Hrabětic byl součástí posmrtné výbavy lépe postavené vrstvy.

Publikováno:

Čižmářová, J. 2004: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku, Praha, 184.

Podborský, V. – Vildomec, V. 1972: Pravěk Znojemska, Brno, 171, tab. XLVIII:4.

Tato unikátní stříbrná spona (na Moravě zatím tři exempláře) byla objevena roku 2005 Z. Čižmářem během rekonstrukce kanalizace v obci Dobšice. Tato stříbrná spona představuje ukázku umění římských provincií a původ tohoto typu spon je hledán v prostoru jižní Panonie, mad’arské nížiny, Dácie a Balkánského poloostrova. Rámcově můžeme kotvovité spony datovat do 2. a počátku 3. století n.l.

Pojmenování tohoto typu spony je odvozeno od typu hlavice, která je opatřena obloukovitě zahnutými rameny připomínajícími kotvu. Střední část vynutí spony z Dobšic je krytá záhlavní destičkou zdobenou rytými ornamenty. Lučík je od nožky oddělený uzlíkem a dále zvýrazněný rozšířením s rytou vlnovkou. Nožka je ukončena zdobeným knoflíkem. Po bocích nožky je opět patrné zdobení, a to formou krátkých svislých rýžek.

Publikováno:

Čižmář, M. – Čižmářová, J. – Kejzlar, M. 2011: Detektorová prospekce archeologických lokalit na Moravě v roce 2010, PV 52-2, 86-95.

Čižmář, Z. 2006: Dobšice (okr. Znojmo), PV 47, 163.

Náhrdelník byl získán během výzkumu kostrového hrobu v dubnu roku 2004. Hrob byl porušen výkopem pro přípojku elektrického vedení. S velkou pravděpodobností se jedná o neprozkoumaný hrob náležející k velkému pohřebišti zkoumaném ve 20. letech 20. století I. L. Čerinkou.

Náhrdelník se skládá ze 199 korálků. Obsahuje 113 korálků ze středomořského korálu, 57 korálků z tmavého skla (tmavě okrové až černé barvy), 24 korálků ze žlutého skla, 2 větší korálky  ze světle zeleného a tmavě modrého skla, 2 velké kotoučovité korálky z jantaru a 1 bronzovou polyedrickou perlu.

Publikováno:

Čižmář, Z. – Mrázek, I. 2007: Kostrový hrob z období stěhování národů z Nového Šaldorfa (okr. Znojmo). Příspěvek k poznání drobného šperku v 5. století n. l., Pravěk NŘ 16, 493-504.

Třívrstvý kostěný hřeben byl získán během výzkumu AV ČSAV v Brně (dnes AÚ AVČR Brno) v roce 1976. Hřeben pochází z langobardského pohřebiště v Boroticích. To se  nacházelo v prostoru mohylníku ze starší a střední doby bronzové.

Hřeben se skládá ze tří vrstev. Střední vrstva se zuby se skládá z několika lamel, které jsou vsazeny mezi dvě podélné kostěné obložky. Všechny tři části spojují železné nýty.

Publikováno:

Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě, Praha.

Jedná se o soubor litých bronzových kování opasku z 8. století. Garnitury zakoupil pro muzeum A. Vrbka, a to od jistého pana Rösslera. Nález s velkou pravděpodobností pochází z kostrového hrobu, který byl rozrušen během stavby v Hevlíně. Soubor je složen z jednoho velkého a tří menších prolamovaných jazykovitých nákončí s rostlinným motivem, ze tří (původně čtyř) kruhových kování s motivem Nereidy jedoucí na hippocampovi, součástí je i „vrtulovité“ kování, jehož konce jsou zakončeny dvěma proti sobě obrácenými hlavami gryfů. Vedle kování je garnitura doplněná o bronzovou přezku s trnem a o hladké „poutko“ opasku.

Publikováno:

Profantová, N. 2010: Awarische Funde in der Tschechischen Republik – Forschungsstand und neue Erkenntnisse, Acta Archaeologica Carphatica XLV, 203-270.